100 let české literatury v Japonsku

Projekt 100 let české literatury v Japonsku vznikl ve spolupráci se Střední průmyslovou školou v Šumperku. Vznikla jedinečná kolekce komiksů inspirovaných českou klasickou literaturou, a to pro českou účast na světové výstavě EXPO 2025.

Projekt reflektuje významné literární milníky – sta let od prvního překladu české knihy do japonštiny, kterým bylo slavné drama R.U.R. od Karla Čapka.

Výběr české literatury za posledních sto let v překladech japonských bohemistů, převedený do formy volného komiksu, ve kterém se hledá odkaz k nedokončenému triptychu Alfonse Muchy – Věk lásky, Věk rozumu, Věk moudrosti.

Zpracovali:

  • Klára Papoušková – Karel Čapek, R.U.R., 1920, první vydání (člověk a technologie)
  • Patrik Válek – Jaroslav Hašek, Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války, 1921 (zážitky z 1. světové války)
  • Anna Pokchylenko – Karel Čapek, Bílá nemoc, 1937, první vydání (varování před nastupujícím fašismem)
  • Daniela Hojgrová – Bohumil Hrabal, Ostře sledované vlaky, 1965, první vydání (skutečná událost z období protektorátu Čechy a Morava – okupace nacistickým Německem, 2. světová válka)
  • Viktorie Andrlová – Ladislav Fuks, Spalovač mrtvol, 1967, první vydání (2. světová válka – vliv propagandy, židovství)
  • Adéla Tomášková – Milan Kundera, Žert, 1967, první vydání (atmosféra 50.–60. let)
  • Anna Burešová – Jaroslav Seifert, Maminka, 1971, první vydání (rodina, láska, běžné věci – témata, o kterých se může psát)
  • Veronika Zdráhalová – Ota Pavel, Smrt krásných srnců, 1971, první vydání (kontrast šťastného dětství a okupace, pohled židovské rodiny)
  • Lucie Vojteková – Bohumil Hrabal, Postřižiny, 1974, první vydání (velké průmyslové objevy, modernizace)
  • Natálie Valentová – Václav Havel, Audience, 1975, první vydání (absurdita komunistické společnosti)
  • Adéla Pospíšilová – Josef Škvorecký, Dvě legendy, 1990, první vydání (jazz jako symbol svobody za nacismu a komunismu)
  • Viktorie Dlouhá – Michal Ajvaz, Druhé město, 1993 (odlidštění – přelidněné město)
  • Nikola Mencnerová – Patrik Ouředník, Europeana, 2001 (rekapitulace 20. století)
  • Kristýna Hošková – Anna Cima, Probudím se na Šibuji, 2018 (pátrání po tajemství japonského spisovatele, zapojení se do života cizí kultury, rasové odlišnosti)
  • Monika Bezděková – Bianca Bellová, Jezero, 2019 (postapokalyptická vize blízké budoucnosti, environmentální a sociální úpadek)


„Když jsem poprvé viděla komiksy, naprosto mě uchvátily! Každý z nich vypráví jedinečný příběh talentu a kreativity každého žáka. Je úžasné sledovat, s jakým nadšením se do tvorby vrhli, i když nešlo vždy o lehká témata. Těší mě, že každý porozuměl hodnotě díla, vystihl všechny charaktery a připomněl si naši krásnou, ale někdy i smutnou historii.“

Petra Čiháková, koordinátorka kreativní výchovy

Galerie